1. Čtyři doby dolů
1 2 3 4 ↓ ↓ ↓ ↓
Úplný základ: na každou dobu jeden úder dolů přes všechny struny akordu. Žádný trik, ale právě tady se naučíte držet tempo a měnit akordy na první dobu. Zní to jednoduše a u spousty písní to úplně stačí.
Akordy jsou jen půlka doprovodu, druhou půlku dělá pravá ruka. Stejné čtyři akordy zní jako ukolébavka i jako country, podle toho, jaký rytmus do nich hrajete. Tady jsou čtyři vzorce, se kterými doprovodíte naprostou většinu písní pro začátečníky. Pokud ještě nemáte v ruce žádné akordy, začněte návodem prvních 8 akordů.
Šipka ↓ znamená úder dolů, od basových strun k tenkým. Šipka ↑ úder nahoru, zpátky přes tenké struny. „bas“ znamená samostatně zahranou basovou strunu akordu. Horní řádek ukazuje počítání: čísla jsou doby, „a“ jejich půlky. A nejdůležitější pravidlo: pravá ruka se houpe nahoru a dolů pořád, jako kyvadlo. Rytmus nevzniká zastavováním ruky, ale tím, že struny někdy trefíte a někdy minete.
1 2 3 4 ↓ ↓ ↓ ↓
Úplný základ: na každou dobu jeden úder dolů přes všechny struny akordu. Žádný trik, ale právě tady se naučíte držet tempo a měnit akordy na první dobu. Zní to jednoduše a u spousty písní to úplně stačí.
1 2 a 3 a 4 a ↓ ↓ ↑ ↑ ↓ ↑
Nejhranější doprovodný vzorec vůbec. Klíčový moment: na třetí dobu ruka jede dolů naprázdno, struny mine a zahraje až zpáteční úder nahoru. Právě to vynechání dělá rytmus zajímavým. Ruka se houpe pořád stejně, jen někdy struny netrefí.
1 2 3 bas ↓ ↓
Tři doby v taktu: na první zahrajte palcem nebo trsátkem jen basovou strunu akordu, na druhou a třetí lehčí úder dolů přes tenké struny. Vzniká známé „bum-cink-cink“ z lidovek, ukolébavek i waltzů.
1 2 3 4 bas ↓ bas ↓↑
Střídání basového tónu a přírazu přes tenké struny. Bas dává doprovodu kostru, příraz plnost, dohromady to zní jako dva nástroje. Basovou strunu volte podle akordu: u E dur, Emi a G dur nejhlubší E, u A dur, Ami a C dur strunu A, u D dur a Dmi strunu D.
Nový rytmus zkoušejte nejdřív bez levé ruky: položte dlaň lehce na struny, aby jen šustily, a hrajte vzorec dokola. Hlava se soustředí na pravou ruku a nic ji neruší. Až vzorec běží sám, přidejte jeden akord, třeba Emi, a pak teprve přechody mezi akordy.
Od první minuty cvičte s metronomem. Začněte na 60 až 70 BPM, to je tempo, ve kterém stihnete přemýšlet, a zrychlujte po malých krocích. Pomalu a čistě vždycky vyhrává nad rychle a rozsypaně. Hodí se taky nahrát se na mobil: při hraní zní rytmus vždycky líp než ze záznamu a nahrávka odhalí každé zaváhání.
Před cvičením kytaru nalaďte a zásobu písní na procvičování najdete u akordů pro začátečníky.